Volkswagen e-Golf – do Berlína a zpět za 12 eur

Elektrická verze Golfu nás inspirovala k cestě do německého hlavního města Berlína. Chtěli jsme do něj dojet co nejlevněji, pokud možno za nulové náklady. A při cestě jsme monitorovali nabíjecí stanice a možnosti „zabít“ čas dobíjení v jejich okolí. 

Výrazné LED denní svícení typické pro e-Golf

Plánování pomocí mapy

Cestování s elektromobilem na dlouhé trasy vyžaduje plánování. Mistři dojezdu řeší také stoupání i klesání, protože kopce zásadně ovlivňují dojezd. Vzhledem k tomu, že e-Golf má papírový dojezd 300 km, připravili jsme si dálniční trasu podle nabíječek. Pomocníky v plánování byly mapy stanic ČEZ, Polyfazer a webová stránka Plugshare. Ta nabízí i svoji mobilní aplikaci napojenou na web. Můžete se tedy dozvědět, kde jsou jaké stanice, jejich typ, otevírací dobu, cenu a možnost aktivace nabíjení. Vytvoření itineráře tak zabere necelou hodinku, a pokud máte alespoň základy angličtiny, dokážete díky Plugshare nabít prakticky kdekoli. Obsadili jsme tedy čtyři místa, naložili věci do kufru a vyrazili na ekologický výlet do hlavního města Německa.

Od nabíječky k nabíječce

Elektrická cestománie začala v Hradci Králové u rychlonabíjecí stanice ČEZu, kde jsme „natankovali plnou“. V okolí se nachází obchodní dům Aupark, potraviny LIDL a budova hlavního nádraží. Nabíjení do plna můžete strávit jídlem, nakupováním nebo využít další služby obchodního domu. Vytíženost této nabíječky se s rostoucím využitím elektromobility zvyšuje, proto se občas stane, že budete muset čekat na dobití. Na místě jsou dvě vyhrazená parkovací místa, za která nic neplatíte. Stanice je vybavena nabíjecími konektory CHAdeMO, CCS Combo a Mennekes. K zahájení nabíjení potřebuje RFID čip ČEZ. Asi tři kilometry od nabíječky je druhá nabíjecí stanice u elektrárny Hučák, tam ovšem potřebujete vlastní kabel.

První nabíjení v Hradci Králové

Po dálnici D11 jsme se přesunuli do Prahy k areálu Auto Jarov, kde je další stanice ČEZu se dvěma parkovacími místy. Ta má stejnou konfiguraci jako ta hradecká a opět potřebujete RFID čip. Silný déšť a nabíjející se Hyundai Ioniq nás donutili vyčkat před vchodem nedaleké benzínky. Hned vedle stojí budova Auto Jarov, plná aut různých značek a denního baru. Pár set metrů od nabíječky stojí obchod Kaufland. Pro případ obsazené nabíječky najdete alternativní řešení hned vedle stanice, kde je konektor pro pomalé dobíjení aktivní v provozní době benzínky. Vytíženost stanice je tady poměrně vysoká, proto se čekaní mnohdy nevyhnete.

Pro jistotu byla naše další zastávka v Trmicích u elektrárny. Rychlodobíjení si tady můžete zpříjemnit pouze návštěvou závodní jídelny s omezenou otevírací dobou. Když jsme dorazili, měla zavřeno, proto jsme museli jen čekat. Celkem se tu nachází dvě rychlé stanice ČEZ v tradiční konfiguraci tří konektorů a jejich obsazenost je minimální.

Autohaus Pattusch

Přejeli jsme státní hranice a dojeli do Drážďan k dealerovi Volkswagen. Nabíječka zdejšího Autohausu měla sice nepříliš funkční ovládání, protože zlobil dotyk na obrazovce, ale ochotným zaměstnancům se podařilo nabíjení zahájit. Kromě elektrické energie jsme dostali navíc kávu a vodu. Cestou zpět jsme opět využili tuto stanici, ovšem přečkat deštivé minuty nabíjení jsme museli v restauraci vzdálené necelé dva kilometry. Tímto chceme poděkovat personálu Autohausu Pattusch za vstřícnost a ochotu. Němčina není naše silná stránka, proto nás potěšilo, že jsme se bez problémů domluvili anglicky.

Dále testujeme rychlonabíječku v Thiendorfu vzdálenou 30 km od Drážďan. Na místě stojí McDonald’s, Burger King a benzínová stanice. K aktivaci nabíjení postačí jakýkoli RFID čip. Najdete tu dvě parkovací místa hned vedle silnice, vzhledem k provozu okolo doporučujeme sklopit zpětná zrcátka.

Podvečerní nabíjení u dálnice

Kaufland a IKEA

Přijíždíme k cílové destinaci, kde využíváme nabíjecí stanice u Kauflandu a IKEA. Obě jsou volně přístupné a bez poplatků. U Kauflandu funguje jen v otevírací době obchodu od pondělí do soboty, zatímco IKEA nabíječka je v provozu nonstop a necelých 500 metrů od ní je rychlé občerstvení. Kaufland nabídne jednu dobíjecí stanici se dvěma místy, zatímco IKEA tři stanice a šest míst k parkování.

Jediné placené nabíjení jsme absolvovali v centru Berlína v parkovacím domě Hotel Inn park. Hodina parkování s dobíjením nás stála 2 eura. Za šest hodin jsme zaplatili 12 eur a měli 100 % nabito. Navigace neznala vjezd do podzemních garáží, proto jsme zabloudili až k pěší zóně, odkud nás slušně vykázali místní policisté. Objeli jsme blok a narazili na vjezd do garáží mezi silnicemi. Uvnitř najdete několik vyhrazených míst a dvě pomalé nabíječky. Jednu aktivujete jakýkoli RFID čipem, zatímco druhá vyžaduje čip od německého provozovatele stanice.

Podzemní garáže v centru Berlína

Rozporuplný Berlín

Díky RFID čipu ČEZ se nám podařilo dostat do Berlína zcela zdarma. Kdybychom nevyužili parkovací dům, vyšel by nás výlet na nulu. Hlavní město Německa se tváří hodně ekologicky, například i elektromobil tady musí mít emisní plaketu, nicméně aut na baterie jsme potkali jen pět. Všudypřítomný nepořádek na ulicích v nás zanechal rozporuplné pocity. Ačkoli je město hodně otevřené a multikulturní, rozdíly mezi východní a západní stranou jsou stále velice znatelné. Prohlídku města jsme měli doplněnou o komentovanou vyhlídkovou jízdou v UAZu 2206, přičemž jsme navštívili všechna turisticky známá místa.

Aby jste dojeli elektromobilem do Berlína, stačí nabít v Hradci, v Praze, V Drážďanech a poté v Berlíně. Celkem jsme najeli přes 1100 kilometrů a stálo nás to celkem 7 hodin navíc. Kdybychom počítali minuty, nemonitorovali nabíječky a nijak se nezdržovali, byla by časová ztráta výrazně nižší.

 

 

Jan Majurník

Jako jediný důstojný dopravní prostředek uznává automobil jakéhokoliv druhu. Už od získání řidičského průkazu se začal podílet na tvorbě článků a videí s motoristickou tématikou. Miluje alternativní pohony, elektromobily, pickupy, nejmodernější asistenční systémy a cestování po Evropě v různých autech. Jeho specialitou jsou i domácí ruské vozy a různé speciály do extrémních podmínek.

jan-majurnik napsal 47 článků.Zobrazit všechny články autora: jan-majurnik