Ford zkoumá potenciál bambusu pro automobilovou výrobu

Ford se svými dodavateli pracuje na použitelnosti bambusu při výrobě aut. Uplatnit se má hlavně v interiéru, ale vhodný je i pro některé další díly. Podle automobilky si v mnoha zátěžových zkouškách bambusová vlákna vedla lépe než řada jiných, ať už přírodních, či syntetických.

Kromě toho, že se dá jíst, má bambus obdivuhodné vlastnosti. Do plné dospělosti doroste za dva roky až pět let, obnovuje se daleko rychleji než jiné dřeviny. Za den se dokáže vytáhnout až o metr. A jde o jeden z nejpevnějších přírodních materiálů, „Bambus je úžasný,“ uvědomuje si Janet Yin, vedoucí materiálového inženýrství výzkumného a konstrukčního střediska Fordu v čínském Nankingu. „Je pevný, pružný, zcela obnovitelný a hojný v Číně i v mnoha jiných částech Asie.“ Výrobci nábytku ho už dávno objevili, teď je na řadě automobilový průmysl.

Přitom přednosti bambusu jsou známy už déle než sto let. Experimentoval s ním třeba americký vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison, když pracoval na vývoji žárovky. Ve stavebnictví je dobře známá jeho pevnost v tahu. Inženýři Fordu vidí budoucnost v kombinací bambusových vláken s plastem. Vzniknout by tak mohl nový, mimořádně pevný kompozit, ze kterého by se daly vyrábět různé automobilové součásti. Automobilka ale zatím šetří s konkrétnějšími informacemi, jak je s výzkumem daleko, přestože projekt testování odstartovala před několika lety.

Polotovar pro výrobu bioplastu z agáve – foto archiv

Plast se dá vyrobit i z agáve

Už loni Ford zveřejnil informaci, že ve spolupráci se společností Jose Cuervo zkoumají možnosti využití rostliny agáve při vývoji udržitelného bioplastu. Vstupní surovinou je přitom vláknina z agáve, která zůstane poté, co se dužina rostliny využije pro výrobu tequilly. Výzkumníci testovali trvanlivost a tepelnou odolnost materiálu, ze kterého by se potenciálně mohly vyrábět například odkládací schránky či kabelové svazky. Úspěšný vývoj udržitelného kompozitu by mohl přinést nižší hmotnost součástí aut, a tím i nižší spotřebu paliva.

„V běžném automobilu je asi 180 kg plastů,“ odhaluje Debbie Mielewski, technická vedoucí z oddělení výzkumu udržitelného rozvoje automobilky Ford. „Naším úkolem je hledat vhodné uplatnění pro ekologické kompozity tohoto typu, a pomoci tak snížit náš vliv na planetu. Je to práce, na kterou jsem opravdu pyšná a která by mohla mít široký dopad napříč mnoha průmyslovými obory.“ Ani s výsledky tohoto výzkumu se Ford zatím nepochlubil.

 Růstový cyklus agáve trvá nejméně sedm let. Po sklizni se střed rostliny tepelně upraví, poté následuje mletí a extrahování šťáv pro destilaci. Jose Cuervo použije část zbylého vlákna jako kompost na svých farmách. Zbytek uplatní místní řemeslníci při výrobě rukodělných výrobků a agávového papíru.

V autech je i recyklovaná džínovina

Ford se kromě bambusu a agáve zaměřil i na jiné udržitelné a recyklované materiály. V praxi už používá třeba recyklovanou džínovinu pro zvukovou izolaci prostoru pro posádku. Podběhy Fordu C-MAX a Fordu Transit jsou vyrobeny z recyklovaných plastových lahví, těsnění zase z použitých pneumatik. Pro výplň dveří amerického Fordu Escape se využívá vlákno z ibišku konopného a odkládací schránky v SUV Ford Flex jsou vyztužené slámou. Dále se využívají třeba rýžové slupky, sója nebo celulóza.

Jan Říha

Jako motoristický expert začal pracovat v roce 1994 v redakci Motožurnálu Českého rozhlasu. Později se stal vedoucím jeho motoristické i dopravní redakce (Zelená vlna), které vedl až do jara 2017, kdy přijal nabídku na šéfredaktora webů iSUV, AutoECO a SUV magazínu. Jako reportér se zúčastnil soutěžních expedic Camel trophy 96´ a 97´ na Borneu a v Mongolsku. V roce 2005 se v roli novináře poprvé zúčastnil Rallye Dakar. Od té doby v jejím konvoji nechyběl v žádném z dalších ročníků.

jan-riha napsal 46 článků.Zobrazit všechny články autora: jan-riha