Co nejvíc škodí ovzduší? Auto, letadlo, nebo sopka?

Lidská činnost, tedy spalování uhlí, plynu nebo ropy, způsobila, že v atmosféře je teď největší množství oxidu uhličitého vůbec. Kdo je největší „travič“ na světě a kolik CO2 vyprodukuje auto při jízdě nebo člověk při chůzi? Podívejte se, kolik oxidu uhličitého produkuje člověk při chůzi a jízdě na kole ve srovnání s autem a sopkou.

Automobil

Ze zprávy Next Green Car vyplývá, že emise oxidu uhličitého u luxusních modelů dosahují až 200 g/km CO2. Mnohem lépe v tomto přehledu dopadly vozy s vodíkovým a elektrickým pohonem – Toyota Mirai a Tesla, které za jízdy oxid uhličitý neprodukují.

Tesla S

Abychom to shrnuli, v případě hatchbacku s dieselovým motorem budou emise CO2 na desetikilometrové vzdálenosti činit průměrně 940 g. Auto s hybridním pohonem přitom vyprodukuje o jednu čtvrtinu oxidu uhličitého méně. V případě hybridu vybaveného technologií plug-in se pak tato hodnota na dané vzdálenosti sníží na 230 g CO2 – to je o 75 procent méně než výše uvedené hatchbacky s dieselovými motory.

Letadlo

Letecká přeprava má také významný vliv na to, co dýcháme. Předpokládá se, že tento sektor má na svědomí emise asi 800 milionů tun CO2 do atmosféry ročně, to jsou asi dvě procenta všech emisí oxidu uhličitého, za které zodpovídá člověk, a cca 12 procent z množství vyprodukovaného dopravou celkem.

Většina, tj. asi 80 procent, emisí CO2 pochází z letů, jejichž délka překračuje 1500 km. Současně se předpokládá, že nové modely letadel spotřebovávají asi 3 l/100 km paliva na každého přepravovaného pasažéra.

V přepočtu na jednoho cestujícího tento dopravní prostředek vypustí do atmosféry oxid uhličitý v mnohem větších množstvích než třeba vlak. Kupříkladu podle údajů, které připravila cestovní platforma GoEuro, během jízdy vlakem z Londýna do Paříže se do atmosféry uvolní asi o 160 kg CO2 méně než během cesty letadlem.

Chodec

10kilometrová vzdálenost, to je trasa pro chodce-vytrvalce, ovšem pro potřeby našeho přehledu jsme zvolili stejnou vzdálenost pro každý z níže uvedených dopravních prostředků. Chodec kráčející rychlostí 5 km/h je schopen tuto trasu urazit za 2 hodiny. Za tu dobu vypustí do atmosféry cca 122 g CO2.

Cyklista

Při jízdě na kole rychlostí asi 13 km/h je průměrný cyklista schopen desetikilometrovou vzdálenost ujet asi za 47 minut. Současně vypustí do atmosféry 53 g CO2. Například v Česku to v této oblasti nevypadá vůbec špatně. Cyklistika je totiž podle průzkumu portálu SportCentral nejoblíbenějším sportem v České republice a věnuje se jí více než 30 procent dotazovaných. Nechává tak za sebou běh nebo fotbal. Je tedy velká šance, že i Češi budou více využívat kola na úkor aut při pohybu po městě.

Evropa

V roce 2016 se emise CO2 v celé Evropské unii mírně snížily, jak vyplývá z předběžných odhadů zveřejněných Eurostatem. Tento pokles představuje 0,4 procent a největší podíl na tom měly Malta (-18,2 %), Bulharsko (-7 %) a Portugalsko (-5,7 %). Většina zemí EU však bohužel zaznamenala růst emisí tohoto nejvýznamnějšího skleníkového plynu.

Česko je průměr, největší „travič“ je Čína

Česká republika patří v Evropské Unii k průměru. Oproti loňskému roky se emise snížily o 0,7 % a na celkovém množství vypouštěných spalin jsme se podíleli 3 %. Pro srovnání, největší podíl mají Německo (23 %), Velká Británie (11,7 %) a Itálie (10 %).

Největším „travičem“ ze všech zemí světa je Čína, která dle výpočtů Mezinárodní energetické agentury zodpovídá za více než 28 % světové produkce CO2. Ještě před čtvrt stoletím tuto neslavnou čelní pozici zaujímaly Spojené státy, ovšem prudký průmyslový rozvoj Říše středu způsobil odsunutí USA na druhou pozici.

Sopka

Argumenty, které tvrdí, že jediný výbuch sopky dokáže do atmosféry uvolnit obrovská množství CO2, které se vyrovná produkci způsobené lidskou činností za poslední čtvrtstoletí, nejsou vědecky podložené.

Vědci mají v tomto případě jasno: sopky uvolňují do atmosféry asi 300 milion tun CO2 ročně, což je pouhé jedno procento lidských emisí oxidu uhličitého. Ba co víc, silné erupce mají zanedbatelný vliv na koncentraci tohoto plynu v atmosféře. Vědci spočítali, že člověk svojí činností uvolní do atmosféry tolik CO2, kolik by vyprodukovalo 8 000 velkých sopek.

Narušená rovnováha

Oxid uhličitý je přirozenou součástí naší atmosféry. Má se za to, že cca 96 procent tohoto plynu se uvolňuje z přírodních zdrojů a asi čtyři procenta pocházejí z lidské činnosti. Vědci ovšem zdůrazňují, že toto na první pohled nevelké množství způsobuje zásadní rozdíl, představuje totiž přebytek, který se celá léta v atmosféře kumuluje.

Mechanismus přirozeného koloběhu oxidu uhličitého je poměrně prostý. Naše planeta představuje dobře navržený systém směřující k rovnováze. Zjednodušeně řečeno, zvířata, lidé a částečně rostliny vydechují CO2, přičemž rostliny jej absorbují a využívají ve fotosyntetických procesech k produkci kyslíku. V ideálním systému by se emise oxidu uhličitého měla rovnat jeho spotřebě – lidská činnost ovšem rovnováhu narušila. CO2 v atmosféře každoročně přibývá.