Vodíková Toyota Mirai je v Česku. Jak jezdí?

Toyota, Hyundai, Honda. Triáda automobilek, která se v posledních letech až desetiletích snaží o proměnu nejlehčího plynu planety v palivo budoucnosti. Přirozeně jejich plán zatím brzdí především peníze, ale čím dál usilovnější vývoj automobilek ekologickou budoucnost na silnici každým dalším krokem přibližuje.

Mirai váží 1850 kilogramů

Sněhobílá Mirai s německou espézetkou po krátké projížďce zastaví před hloučkem novinářů a z výpusti připomínající výfuk pod zadním nárazníkem začne kapat voda. Technik v bílé košili přiběhne se skleničkou, do které mu nateče tak půl deci „destilky“, jediné emise vodíkového auta. „A teď to vypijte!“ ozve se výzva z davu. Následuje letmý úsměv a smělý doušek.

Budoucnost, japonsky mirai – tak se jmenuje první sériově vyráběné auto na vodík. Poprvé se v Evropě objevilo už v září 2015, teď se prodává ve Velké Británii, Německu a například ve Skandinávii. Na trhu je i ve Spojených státech a samozřejmě v domácím Japonsku. Toyota se spolu s Hyundai a Hondou řadí mezi průkopníky aut jezdících vodík, kterým dala po dvacetiletém vývoji hybridních pohonů přednost před elektromobily. Do Česka auto zavítalo na otočku. Kdy se u nás začne prodávat, je zatím otázkou.

Emise? Jen voda

Nespornou výhodou vodíkového pohonu je jeho šetrnost k životnímu prostředí. Totiž jedinou odpadní látkou, která v autě při chemické reakci vzniká, je už zmíněná voda. Jak to celé funguje? Základem je sada palivových článků a dvojice vysokotlakých dispenzorů, které pojmou až 5 kilogramů vodíku. Zásobníky umístěné vpředu i vzadu jsou uvnitř plastové, kompozit tvoří skelná a uhlíková vlákna. Palivové články jsou srdcem Miraie, najdete je pod předními sedadly uložené napříč před měničem napětí.

Vodík načerpáte za 3 až 5 minut. Foto Toyota

Elektřinu tyhle stovky malých elektráren vyrábějí chemickou reakcí vodíku s kyslíkem, který do soustrojí naženou kompresory přes obří nasávací otvory v masce. Auto pak na rozdíl od elektromobilu při jízdě nesviští jako tramvaj, ale hučí jako čtveřice souprav sovětského metra. Ale je to při jízdě překvapivě celkem atraktivní zvukový doprovod. Na rozdíl od auta do zásuvky má pak to vodíkové výraznou časovou výhodu v případě čerpání paliva. Odpadají hodinové prodlevy, vodík pod tlakem až 700 barů do nádrží dostanete za tři až pět minut. Škoda že v Česku je čerpačka zatím jen v Neratovicích.

Těžká váha

Toyota na vodík hodně vsází, tvrdí, že účinnost přeměny paliva na energie je oproti zážehovým motorům dvojnásobná. Energie rekuperovanou při brzdění shromažďuje 1.6 kWh velký NiMH akumulátor, známý z hybridů. Baterka podporuje palivové články například při silnějším zrychlení. A je třeba – Mirai je cvalík, váží 1850 kilogramů, a i přes naprosto bryskní rozjezdy je vyšší hmotnost a mohutnější karoserie velkou výzvou pro elektromotor o výkonu 114 kW (154 koní) a 335 Nm. Auto nicméně zvládne stovku pod 10 vteřin a pružné zrychlení je tak či tak impozantní. Spotřeba je něco málo přes kilogram na 100 kilometrů, to znamená v penězích asi korunu až dvě na kilometr. Dojezd? Zhruba 500 kilometrů.

Interiér vychází z Prius. Foto Toyota

Jinak je Mirai poměrně dobře ovladatelný a řídí se prakticky úplně stejně jako elektromobil. Na výběr máte ze dvou jízdních režimů – ekologický a dynamický. V interiéru pak auto vypadá téměř identicky jako Prius čtvrté generace, liší se jen mohutnější středovou konzolí, kterou kolega David Bureš trefně přirovnal k Porsche Panamera. Výbava bohatá na bezpečnostní asistenty odpovídá jiným hybridním vozům od Toyoty. Tady žádná novinka, to zásadní je pod podlahou.

Vodík má před sebou možná velkou budoucnost. Dá se získat například z obnovitelných zdrojů energie, ale i z odpadu. Je bezbarvý, není jedovatý, nezapáchá. Oproti elektromobilům tu odpadá i námitka, že při výrobě elektřiny emise tak či tak vznikají a do ovzduší se dostanou stejně. Tady je jediným odpadem voda, takže jezdíte ekologicky, a když máte po ruce skleničku jako smělý pán v bílé košili, můžete i zavčas dodržovat pitný režim.

 

Základní technické údaje Toyota Mirai:

Počet palivových článků: 370 FC Stack

Objem nádrží: 5 kg

Výkon: 114 kW (154 k)

Točivý moment: 335 Nm

Max. rychlost: 178 km/h

Zrychlení 0 na 100 km/h: 9,6 s

Dojezd: cca 500 km

Provozní hmotnost: 1850 kg

Rozměry: 4890 x 1815 x 1535 mm

Rozvor: 2780 mm

Objem zavazadlového prostoru: 361 l

Akční cena testované verze: cca 66 tisíc eur bez daně (zhruba 1 720 000 Kč)

Matěj Skalický

Autoliebhaber, externí redaktor. Od roku 2011 reportér Českého rozhlasu informující o světovém dění, vědě a technice a automobilovém průmyslu. Absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově a student politologie v Hradci Králové.

matej-skalicky napsal 15 článků.Zobrazit všechny články autora: matej-skalicky